Grayling Czech Republic Blog

Létali jsme všichni dokola?

Přidal Na 4.05.2010 Od Unknown User

V průběhu minulého týdne jsem se snažil, jako jistě mnoho dalších lidí, pracovat bez letecké dopravy a představoval si, jak by mohl být život jiný, pokud by se Eyjafjallajökull rozhodla i nadále chrlit popel do našeho leteckého prostoru. Zvládla by se společnost přizpůsobit? A pokud je někdo zodpovědný za široké území, jako jsem já, jak bych se přizpůsobil v řízení své firmy a svých lidí?

Je to zajímavá úvaha. Dlouho jsme považovali za samozřejmou věc mít možnost cestovat, a to i v zemích, kde na to minulá generace neměla nárok.

Velká část Evropy nyní funguje bez hraničních kontrol – jak nemyslitelné pro předchozí generace.

Žitím v Budapešti a spoluprácí mezi střední a východní Evropou a Eurasií, zvykl jsem si na létání každý týden. Krátké lety do Prahy nebo do Moskvy se staly stejně snadné jako nastupování do autobusu nebo vlaku. Tento týden jsem byl ale uzemněn a musel zrušit cesty do Varšavy a do Frankfurtu a příští týden vypadá také velice nejistě. To vedlo k hodnocení mého často hektického cestovního plánu. Dostal jsem se do nesnází kvůli přerušení letecké dopravy, to ano, ale byl jsem méně produktivní, nebo naopak efektivní? Začínám se divit.

Je zřejmé, že negativní dopady současné krize v cestování jsou obrovské. Letecké společnosti a cestovní ruch ztrácejí miliardy za hodinu. Země spoléhají na cestovní ruch jako na pomocnou a hnací sílu z krize, kterou trpí. Zboží podléhající rychlé zkáze, protože čeká na transfer po celém světě, způsobuje finanční těch, jejichž živobytí je tím ovlivněno. Rodiny jsou od sebe odděleny, lidé čekají na náhradní orgány od dárců, výletníci uvěznění na ostrovech, seznam pokračuje ...

Ale nyní je tu přírodní katastrofa, která si nevyžádala životy a poskytuje nám příležitost, abychom si udělali pohled na to, jak pracujeme a jak komunikujeme. Pokud jsme schopni nahlédnout na dopad, zajímalo by mě, zda k tomu všemu přispělo přílišné spoléhání na leteckou dopravu, která vyústila v konkrétní styly řízení lidí a komunikaci? Zatímco technologie obvykle nám nabízí snadnou a rychlou cestu k ostatním, myslím, že jsme všichni vinní ze zneužívání nástrojů, které jsou určeny na usnadnění našeho života, ať už zbytečným cestováním, utápěním se v nekonečné nesouvislé emailové konverzaci, nebo neschopnost najít obchod na rohu bez satelitní navigace.

Jak už bylo řečeno,využívání nových médií v posledních několika dnech byl ohromující. Facebook a Twitter nabízí konstantní tok životně důležitých cestovních informací. Geograficky jsme sice daleko od sebe, ale máme novou generaci nástrojů, která lidí sbližuje. Pokud budeme věnovat více času přemyšlením nad tím, jak vnést takový přístup do našich podniků, výsledky by mohly být ohromující.
Nenavrhují odmítání technologie nebo leteckou dopravu, ale přehodnocení toho, jak  můžeme skloubit oba způsoby. Jako vůdce týmu a klientů, kteří jsou rozšířené v mnoha zemích, vím jak důležitá je viditelnost a osobní setkání. Ale také vím, jak je snadné se dostat do uvěznění v nekonečném cyklu běžných letů - ne tak úplně jako George Clooney ve filmu „Vzhůru do oblak“, ale chápete co tím myslím.

Snažím se přehodnotit využití sociální médií, která by pomáhala spravovat a motivovat zaměstnance ve vzdálených zemích. Mám na mysli potřebu plánování na delší období v zemích které řídím, aby týdenní osobní schůze mohly být nahrazeny schůzemi s delšími časovými intervaly o aktuálních informacích průběhu a výsledcích.

Co se týká komunikace, jedním z nejdůležitějších aspektů současné situace bylo slyšet příběhy o skutečné lidské laskavosti – jak si uvízlí cestující vzájemně pomáhali a místní obyvatelé se stali podporou všech těchto opuštěných.

Pokud má vzejít něco dobrého ze současné krize, pak doufám, že to povede lidi k zamyšlení, jak zařizují běh svého života - rychle a bláznivě není vždy hodnotné a efektivní.